Vraťme se o 20… 30 let zpátky.
Ke vůni nových sešitů a ke zvuku křídy na tabuli.
K první dřevěné lavici a k těžké aktovce, kterou jsme nosili s hrdostí.
Ona nás jako první naučila správně držet tužku.
Ona jako první utřela naše slzy, když jsme plakali.
A ona jako první zatleskala, když jsme sami napsali své jméno.
Možná zapomeneme na spoustu věcí…
Ale její jméno, její úsměv a slovo “šikovná, šikovný” nikdy nezapomeneme.
Ona v nás zasadila lásku ke čtení, ke škole a k vlasti.
Bez ní bychom dnes nebyli tam, kde jsme.
Pojďme jí vzdát hold ❤️…
