Když jsem si všiml shluku průsvitných kuliček u rámu dveří, přeběhl mi mráz po zádech. Nejprve jsem si myslel, že jde o obyčejné antistresové kuličky, ale něco mi na tom nesedělo.
Byly příliš hladké, dokonale kulaté a vypadalo to, jako by se jemně pohybovaly.
Když jsem se přiblížil, všiml jsem si pohybu uvnitř každé z nich. Sevřelo se mi hrdlo – moje představivost mi nabízela ty nejhorší scénáře: hmyz, parazity…
