Je to nepříjemná, ale pravdivá skutečnost – pokud vlastníte dům, dělíte se o něj s nezvanými návštěvníky.
Než začnete panikařit, nemluvím o lidech, ale o hmyzu.
Přesněji řečeno o tvorech, kteří jsou tak malí, že si jich často ani nevšimnete, natož abyste je jednoduše sebrali a odnesli ven. Přiznám se, že hmyz zrovna nemusím, takže představa společného soužití s mravenci, pavouky, škvori a vším dalším, co se občas zatoulá do domu, mi není vůbec příjemná.
Zároveň si ale uvědomuji, že je to prakticky nevyhnutelné.
Většinu hmyzu, který se čas od času objeví na stěnách nebo v rozích domu, jsem se naučil tolerovat. Existuje však jedna výjimka – klíšťata. U těch mám jasnou hranici. Kdyby vůbec neexistovala, vůbec by mi to nevadilo…
